Blog
Kategorie: Tipy & Testy
Nejdřív jsem se zeširoka rozepsal o funkcích a možnostech uvedené navigace, až jsem si po x-tém řádku uvědomil, že nemá smysl konkurovat recenzím a testům odborných redakcí, jejichž názory si kdokoliv s přístupem na internet snadno může vyhledat. Slohové cvičení jsem tedy zase smazal a začnu jinak. Pokusím se namísto všeobecného popisu přístroje, funkcí a ovládání, o vyzdvihnutí hlavních kladů, ale i nedostatků, které pro mne ze čtvrt ročního užívání vyplynulo.
Co mne nejvíc potěšilo, je naplněná představa o hlavním účelu této navigace. Navigování je přehledné, spolehlivé, hlasové pokyny funkčně doplňují vizuální navigaci a informují o potřebné změně jízdy s dostatečným přehledem. Také uživatelské rozhraní samotné navigace působí přehledně a lze si na ně snadno zvyknout, třebaže pochopitelně zpočátku, než si dotyčný navigaci patřičně osahá, dochází k určitému tápání a opakovanému procházení menu. Výpočet trasy probíhá svižně a spolehlivě, nestalo se mi, že bych se snad nedostal kam bych potřeboval, třebaže i zde platí, že tam, kde to znáte, máte se svou zkušenotí výhodu. A tak se mi přihodilo, že když jsem se nechal navigovat ze zámku v Hradci nad Moravicí někam dál, posílala mne navigace mimo hlavní silnici paralelní vedlejší cestou, o které se určitě nedá říct, že by po ní byla jízda pro řidiče výhodnější. Pro ty, kdož to tam znají, uvádím, že se jednalo o cestu „Na hrobkách“. Velmi sympatické je, že když podle plánu včas neodbočíte, navigace svižně trasu přepočítá a dostane vás k cíli jiným způsobem. GPS čip uvnitř přístroje funguje dostatečně přesně a umožňuje dobrou činnost zařízení i v městské zástavbě, anebo po lesní cestě, kde vlivem zhoršeného výhledu na satalitní systém a odrazům signálu od okolí, obecně vzato dochází ke zhoršení funkce GPS navigací. Jen výjimečně se stává, že se indikátor (defaultně šipka), označující vaši polohu na mapě, vlivem zhoršeného příjmu signálu z družic rozejde se skutečností, takže se netrefíte do správného odbočení. I na to se však lze připravit. Pokud máte navigaci v autě umístěnou na vhodném místě, postačí vždy jen pohledem o pár stupňů sklouznout stranou na displej a porovnat podle mapy a skutečnosti tvar křižovatky, počet ulic, které vás dělí od odbočení, anebo jiné orientační body. Mapy v navigacích TomTom jsou velice přehledně zpracovány, což snadnou orientaci umožňuje. Zadávání trasy a kritérií, podle kterých je trasa vyhledávána, probíhá v postupných krocích v přehledném dialogu, cíl je možné zadat jednoduše a ponechat navigaci volnost v propočtu trasy s tím, že se omezíme na určení, zda si přejeme vyhledat trasu nejrychlejší, nejkratší, s placenými úseky, pěší trasu, cyklotrasu, anebo trasu s rychlostním omezením. Volby skutečně fungují, nejedná se o žádnou filipiku, je znát že Tele Atlas, jehož mapy TomTom používá, má silniční síť zmapovánu dobře. Také je možno dopředu si naplánovat tzv. „itinerář“, tedy trasu s přesně definovanými průjezdnými body, případně s více cílovými místy, na něž jste postupně naváděni. Itineráře lze ukládat pod zadanými názvy a kdykoliv v případě potřeby znovu načíst. Obdivuhodně přesně také pracuje odhad přibližné doby dojetí do cíle, přičemž údaj je průběžně korigován podle stylu vaší jízdy. Vydařené je i navádění v jízdních pruzích. Kromě vizuální nápovědy, který pruh je pro vás vzhledem k trase vhodný, vám navigace vydá i hlasový pokyn, ve kterém pruhu se máte držet. Tímto způsobem jsem i napoprvé a s minimálními zkušenostmi projel Barrandovský most, Slivenec i Jižní spojku naprosto hladce. Navigace umožňuje také navádění v jízdních pruzích formou detailního zobrazení pruhů a šipky v tom, který je vám doporučen, ovšem slibnou funkci kazí fakt, že se v tomto případě jedná o několikavteřinové zobrazení statického obrázku, takže zatím můžete ztratit přehled o pohybu v mapě před křižovatkou. Z toho důvodu mám zobrazování obrázků s jízdními pruhy vypnuté, postačují slovní pokyny. V mapě je schématicky obsaženo také okolí, jako lesní plochy, vodní plochy, budovy, ve městech v jakémsi náznaku 3D zobrazení, což všechno orientaci v mapě dále činí snazší.
Displej navigace je dotekový, s výjimkou hlavního vypínače na vrchní straně a zapuštěného tlačítka restartu vzadu, se přístroj ovládá kompletně dotekem. Displej vyžaduje mírný tlak, na lehké doteky nereaguje, takže jsou dostatečně eliminovány přehmaty. Lze nastavit jas a kontrast, což se zvláště za jasných a slunečných dnů hodí. Matný LCD displej svádí k nastavení na plný jas, takže mám v denním režimu předvobu jasu stále na sto procent, vzdor tomu obraz ještě pořád vzbuzuje dojem, že by to mohlo být o chlup lepší.. Lesklý displej, který se často užívá u notebooků právě pro efekt živějšího obrazu, se zde kvůli nežádoucím odleskům užít nedá. Předvolba hlasitosti umožňuje takové nastavení, abyste slovní pokyny nepřeslechli a zároveň, abyste po zařvání nedostali šok před každou křižovatkou. Přesto už se stala legendou hláška: „Až to bude možné, otočte se!“, která neznalému dokáže vyplavit do žil adrenalín, zvlášť, když to na něj navigace houkne v obýváku ve dvanáct v noci, při zkoumání, co všechno ta věcička vlastně dokáže..
Zpočátku mne uvádělo do rozpaků, že navigaci není možné nabíjet jinak než přes kabel z USB počítače, anebo autonabíječkou ze zásuvky zapalovače. Očekával jsem tak jako u naprosté většiny jiné elektroniky klasickou nabíječku do el. sítě. Tu je možno v podobě dokovací stanice dokoupit za cca tisícikorunu, v základním balení je však jen USB kabel pro propojení s PC a autonabíječka. Později jsem si zvyknul. Za jízdy není problém neutále dobíjet a prosedíte-li doma u PC alespoň zlomek toho, co já, proč občas kabel do USB nestrčit, že ano? Navíc už kdekdo vlastní notebook, se kterým je dobře vyřešena i mobilita. Došel jsem tedy k názoru, že klasická nabíječka skutečně není nezbytná a navíc by zvyšovala cenu přístroje, zatímco by bylo třeba tahat na cesty další krám navíc. Kdo chce, nechť si dokovací stanici dokoupí. O něco horší je to s indikací nabíjení. Navigace disponuje zelenou diodou, která v pravém dolním rohu přístroje indikuje, že probíhá nabíjení, ale o plné kapacitě akumulátoru už informovat nedokáže. Nezabliká, nezhasne, nerozsvítí se ani nic jiného. Prostě se nepočítá s tím, že by mělo být důležité vědět „ano, právě nyní je navigace nabitá“. V pracovním režimu jste o stavu baterií i dostupném počtu satelitních družic (hovorově o „síle“ GPS signálu) informováni na displeji.
Software dodávaný v balení s navigací umožňuje interaktivitu zakoupeného zařízení s upgradem výrobce i zlepšeními z řad komunity uživatelů. Během 30 dnů od zakoupení má vlastník jednorázový nárok využít „záruky nejnovější mapy“, což znamená, že si stávající mapu dodanou se zařízením, může zaktualizovat na v té době nejvyšší dostupnou verzi. Dále je změna mapy možná jen zakoupením s novou licencí, avšak na staré mapy jsou vydávány opravy, které lze prostřednictvím obslužné aplikace TomTom Home stáhnout a nainstalovat. Metoda Map Share, čili uživatelské sdílení oprav v mapách, zprostředkovává flexibilní reakci na časté změny v silniční síti a v provozu. Spočívá v principu, kdy uživatelé pomocí menu přímo v navigaci zaznamenají odchylku od reálného stavu a při připojení k TomTom Home odešlou data na server, kde se s data dále vyhodnocují. Je pak na uživateli, jak přísná kritéria pro stahování oprav ve funkci Map Share nastaví – zda nejpřísnější režim oprav autorizovaných centrálou, statisticky pravděpodobně realitě odpovídající opravy nahlášené velkým počtem uživatelů, anebo některý benevolentnější režim, jestliže máte v komunitu uživatelů a jejich upřímný zájem o kvalitu map příslušnou důvěru. Stahovat lze také POI (point of interest – body zájmu), neustále se měnící seznamy objektů počínaje hotely, restauracemi a benzínkami a bankomaty, přes divadla, hrady a zámky, až po trajekty, místa rozhledu a přírodní památky, jež lze na mapě zobrazit v podobě ikon. Jiné nastavení POI lze provést pro prohlížení mapy a jiné pro režim navigace – vše s ohledem na potřeby dotyčného a dostatečnou přehlednost. Stáhnout lze i hlasy pro hlasové pokyny, já jsem si oblíbil auditivně příjemnou „Elišku“. Rovněž barevných schémat map jak denního, tak nočného zobrazení, je ke stažení množství.
Tak trochu zklamáním pro mne byly doplňkové funkce. Už poměrně schopné zařízení by jistě dokázalo zvládnout přehrát video v některém mobilním formátu AVI, 3GP nebo MP4, anebo zobrazit soubor PDF či elektronickou knihu ve formátu PDB. Ke všemu z toho by se 4,3” displej v poměru 16:9 hodil skvěle a podpora SD karet jako úložiště dat také. V této verzi bohužel nelze využít ani přehrávání souborů MP3 a fotografií. Dodnes mě mrzí nemožnost přehrát dětem někde při delším čekání animovaný film, což by oproti současnému přehrávání na Nokii N73 s displejem 320×240 pixelů působilo ohromně velkoformátově ;o)
Naprosto nešikovný je držák dodávaný v balení. Zcela jednoduchý, bez jakékoliv možnosti polohování, s přísavkou na sklo, od prvního pohledu nebudí příliš důvěry. Po delší chvíli připlácávání různě po interiéru Limety jsem se nakonec rozhodl nespoléhat na uchycení přísavkou a připevnil jsem držák „natvrdo“ k palubní desce mezi volantem a středovou větrací mřížkou, což zajišťuje perfektní stabilitu a opravdu dobrou dostupnost pohledem, kdy stačí jen v úhlu několika stupňů sklouznout očima stranou, přičemž ani přístroj, ani držák, nebrání výhledu.
Nepraktické je také to, že ač se jedná o přístroj s dotekovým displejem, není dodáván s žádným pouzdrem, které by jej chránilo při častém transortu. I to lze za patřičný obolos dokoupit, případně si poradit jinak, jako třeba já tím, že se mi zachtělo spíchnout své navigaci flanelový futrálek, nad kterým by zaplesal nějaký hipík, ale zaplakal kdejaký uctívač značkových krámů ;o)
TomTom GO 630 má také potíže s diakritikou, což je nepříjemný problém. Řeší se tak, že se české znaky obcházejí a například při vyhledávání adresy se diakritika nepoužívá. V tomto smyslu se může zdát, že se nejedná o bůhvíjaké omezení. Avšak TomTom také umožňuje prostřednictvím bluetooth komunikaci s mobilním telefonem, takže máte-li navázáno spojení, můžete letmým ťuknutím na dotykovou obrazovku přijímat hovory a volat účastníky. Zařízení rovněž umožňuje import telefonního seznamu z mobilního telefonu, ale teď si představte, že máte jména uložena i s čárkami a háčky (a kdo v moderním MT nemá..) a co TomTom s takovými jmény asi provede… Prozradím, že opravdu nic hezkého.
Když to shrnu, hlavní funkcí této navigace jsem nadšený a pro samotné navigování se rozhodně nezdráhám TomToma GO 630 a jeho odvozeniny doporučit, ba právě naopak. Zklamaný jsem z doplňkových funkcí a pokud máte stín tušení, že byste mohli mít zájem o využívání autonavigace nejen k hlavnímu účelu, ale také k něčemu, co by jistojistě železo navigace mohlo zvládnout, zkuste se porozhlédnout po některém vyšším modelu, jenž by za cenu o jeden či dva tisíce vyšší, už takovou funkcí mohl disponovat. Také schopnost zvládnout české znaky by v české lokalizaci potěšila a rozhodně bych uvítal propracovanější držák. Otázkou je, zda bych si za to byl ochoten v základu připlatit.. Ať tak či onak, nelituju.
A pokud už TomTom GO 630 vlastníte, třeba se vám bude zamlouvat mnou vytvořený obrázek pro startovní obrazovku:
